Tvůj kříž je od Boha - Kamil Bednář
Boj bývá krušný, břímě tíží, znaven někdy zoufáš nad obtíží.
Však právě tehdy vydrž, jednou pochopíš, jak nutný tady dole byl Ti každý kříž...
Na tvrdém kameni, kde sedět bolí, umdlený stařec odpočívá v ruce s holí.
Dál jít už nemá sil, je na konci svých cest, protože tolik tíhy nemůže už snést.
V duchu zas jde tou cestou, kterou šel...
Zprvu skvělá byla. Sluneční jas zemi slunil, všechno bylo krásné.
Až se stařec zachvěje, vida, že nyní všechno v troskách je,
že nic už nemá, že chudý je a bez peněz, že stár je a opuštěn, jak prašivý pes.
Tu se stařec vzepře bolestí: "Proč musím nésti, co nelze unésti?"
A v zoufalství a hoři, jehož nemůže se zbýt, po tváři horké slzy se mu počnou lít.
Ale pak okřívá, po žalu není památky, zas cítí mír a chápe Boží úradky.
Znovu zas plný víry hledí do výše a ví, že jednou vyjasní se vše.
Sevře hůl a klopýtavě kráčí, pod kopcem, kde k chatrči jeho pouť se stáčí.
Unaven k spánku ulehne a znovu myslí na trampoty svého dne.
Ve snu už ho nebolí bída, sám Bůh mu na nářky a stesky odpovídá.
Vidí sám sebe:
jako poutník se plahočí od země k zemi, přes hory, stráně, úbočí
a nese kříž, pod nímž se hroutí – břemeno, které musí nést na své pouti.
S odvahou kráčí, cíl se vzdálen nezdá, už vidí město celé zlaté jako hvězda.
Však slunce žhne a kříž se těžší stává, musí si odpočat, už noha podklesává.
I složí břímě, odpočívá, sbírá síly. Však za chvíli se znovu vydá k svému cíli.
Ale když vstane, pod kříž ohne hřbet, uvidí v prachu sekyru, jak modrý led.
I pomyslí si: "Kříž dlouhý je, kratší mi stačí,
odseknu kus, ať se mi záda neotlačí."
Jak pravil, udělal.
A břímě lehčí bylo hned a tak byl rád, že sekyru tu zved
a usekl kus kříže, aby dál šel snáze.
Však brzy dojde cíle a bude po námaze.
Už vidí město zaslíbené skoro zblízka, třpytí se nádherou a zlatem blýská.
Jen příkop s vodou od brány ho dělí a nikde most - jako by na něj zapomněli.
I běží kolem hradeb, hledá, nikde nic, nevidí žádný most ať hledá sebevíc.
Tu napadne ho: Co kříž na rameni?
Ať je mi mostem když tu jiný není.
Stačí jen položit ho přes příkop.
Však most je krátký jen několik stop, jež nutno překlenout,
ale schází do míry právě ten kousek, jež usekl za pomoci sekyry...
Ach, kéž to neučinil, povzdechne si a lítost naplní celou jeho bytost.
Teď stojím u cíle, však vstoupit nelze mi,
protože za těžko mi bylo nést kříž na zemi...
Pláče, hořekuje, ruce spíná, cítí, že je to jeho vlastní vina,
když nemůže teď vstoupit do města a že sám se jenom vytrestal...
Tu kráčí jiný poutník, už je blíž a blíž, však na ramenou nese celý, nezkrácený kříž!
Stane a položí kříž přes překážku vody –
a blažen vstoupí do brány, když přešel bez nehody.
Tu stařec pomyslí si: "Vida, po tom kříži snad i já přejdu bez obtíží!"
Když byl uprostřed, kříž se zlomil a stařec ze sna na loži se zved.
Vidí se v chýši - ještě živ a zdráv a volá: " Díky, Bože, za to znamení, díky!"
Už ve snu prožil jsem, co čekalo by mne hrůz a strachů do budoucí doby.
Už vím, že kříž je dar Boží,
a vede-li mne cesta přes pouště a hloží,
chci vydržet a nereptat a kříž i bolest snesu rád –
vždyť toto trápení je právě onen most
jenž dovede mne na Spásu a na Věčnost.
Ty, který čteš, – nes pokorně svůj kříž, než k zlatým věžím u cíle sám popatříš!
A chceš-li někdy z kříže odseknout snad kousek nebo kus -
nečiň to – nezastavuj Boží brus!
Kříž je dar, s nímž Bůh jde k tobě v jasu a ty bys odťal si sám vlastní spásu...
Kamil Bednář
Komentáře
Přehled komentářů
Velice pěkné a poučné.
kříž, ale jaký?
(polakpavell@seznam.cz, 28. 8. 2013 14:10)Jednou přišel člověk za Pánem Bohem a prosí, aby mu dal jiný kříž. Pán mu ukáže velkou halu,kde je spousta různých křížů. Vyber si. Povídá Pán. Člověk vybírá hodinu,dvě,pět. Přebírá, přehazuje, porovnává a konečně říká, ten chci. Bůh na to. Je tvůj. A člověk odchází spokojen a ani si nevšiml, že odnáší kříž který přinesl, stejný kříž, jaký mu vybral Bůh.
kříž, ale jaký?
(polakpavell@seznam.cz, 28. 8. 2013 14:10)Jednou přišel člověk za Pánem Bohem a prosí, aby mu dal jiný kříž. Pán mu ukáže velkou halu,kde je spousta různých křížů. Vyber si. Povídá Pán. Člověk vybírá hodinu,dvě,pět. Přebírá, přehazuje, porovnává a konečně říká, ten chci. Bůh na to. Je tvůj. A člověk odchází spokojen a ani si nevšiml, že odnáší kříž který přinesl, stejný kříž, jaký mu vybral Bůh.
Kříž jsou schody do nebe
(PAVEL, 31. 7. 2014 22:25)